OOTD

Konečně máme krásné počasí, první jarní den za námi a já si to samozřejmě snažím maximálně užít :)

Hodinky: Bijou Brigitte

Tričko: New Yorker

Džíny: H&M, ale DIY 

Rtěnka: Essence, odstín 03

Brýle: Lindex

Proč pořád koukám do not.

Na soustředění se sborem jezdím dvakrát do roka. Jarní soustředění na pár dní a letní soustředění zabírající polovinu července, které letos absolvuju naposledy.

Já jsem se dnes vrátila z toho jarního soustředění. Odjížděla jsem ve čtvrtek, takže jsem strávila čtyři dny na zkouškách, ale čtyři dny s nejskvělejšími lidmi, které mám nejradši.

Musím říct, že různé zájezdy a soustředění jsou ty chvíle, kdy si uvědomuju, jaké štěstí mám, že můžu patřit do tak různorodého společenství lidí.

Vím, že nikdo, kdo tohle nezažil, nemůže pochopit, ale chtěla bych vám přiblížit, co mě na celé věci tolik fascinuje.

Jasně, že jsou chvíle, kdy máte chuť, praštit s deskami plnými not o zem a začít ječet, že prostě nejste pod tónem, a že jediný, kdo to slyší jste Vy, paní sbormistryně!! Ale pak přijde večer, celý sbor společně sedí a dívá se třeba na záznamy ze soutěží, ti starší vzpomínají, jak nádherně v cizích zemích bylo a jak všichni brečeli, když jsme na vyhlášení skončili na prvním místě, zatímco malé děti sní, že i ony  se třeba jednou podívají do Jižní Korei. Všichni zpívají "večerníkovou" písničku, kterou před více, než deseti lety složili členové sboru, který teď tvoří každý v této místnosti a několik citlivějších dokonce utírá slzy do rukávů...Každý si uvědomuje cestu, kterou už ušel, čas, který neúprosně běží.

Jiný večer si nejstarší, kteří sbor brzy opustí, vymyslí program. A tak všichni po penzionu pobíháme v maskách, hrajeme hry -například pantomimu (druhý alt nepozná motýla od pelikána)- a cpeme se u toho sladkým. Nikdo z nás si v tu chvíli asi neuvědomí, že tady se tvoří vzpomínky, a že i to, že ležíte po večerce pod něčí postelí a ani nedutáte, protože po patře chodí dozor, vás v následujících několika letech spolehlivě přivede k slzám smíchu.

Věnováno nejlepším lidem, jaké si dokážete představit <3

Kořenov 2015

Objetí vede k sexu?

Mám jednu zásadní otázku, nad kterou asi nemám cenu přemýšlet v půl jedné v noci. Ale stejně to dělám.

Můžou být příslušníci opačného pohlaví jen kamarádi?

Donedávna jsem si naivně myslela, že ano. Od malička se kamarádím s klukama a vždycky jsem se jim chtěla vyrovnat. Kamarádů mám asi víc, než kamarádek a mám je upřímně ráda. Nemám problém přivítat je s otevřenou náručí, usmát se a říct: ,,Ráda Tě vidím," protože to je pravda. Můj kamarád však zarputile tvrdí, že takový vztah je blbost. ,,Ty si vždycky myslíš, že jste jenom kamarádi, ale to je jednostranný, ani netušíš, jak s těma klukama máváš." Pravdou je, že když jsem naposledy začala s někým chodit polovina mých "přátel" se ke mně otočila zády. Urazili se. Mysleli si, že jde o něco víc. Jenže, kde je ta tenká hranice mezi "friendzone" a "skočíme-si-spolu-za-keř-zónou"?

A co je nejhorší? Když vám jeden z nejlepších kamarádů, kterému se svěřujete, půl hodiny po dovyprávění aktuální lovestory vyzná lásku...Před očima se vám promítnou ty roky přátelství. Spal u vás, převlékaly jste se před ním, braly jste ho jako bráchu..

K této příležitosti si pojďme trochu rozebrat mužská a ženská ega. Když budete zírat na ženu, zneklidní a začne uvažovat: ,,Nemám rozmazanou rtěnku? Rozcuchané vlasy? Proč na mě ten člověk civí?!" Když upřete pohled na muže, pomyslí si: ,,Nojo, tak ta mě chce!" a začne se předvádět.


Obávám se, pánové, že to bude ono. Když obejmete ženu, rozhlédne se kolem sebe, aby zjistila, jestli je jediná, koho objímáte. Když obejme ona vás, uzavřete se a domýšlivě za tím hledáte bůhvíco.
Ono ne každé objetí vede k sexu.