Moje dobrá kamarádka má poprvé v životě vážný vztah. Je na vysoké škole a je hokejista. Jen pro představu. Jde spíše o vztah na dálku.
Chtěla bych podotknout, že jsou spolu velice šťastni necelé tři měsíce. A on jí po debatě, kterou to odpoledne vedl se svým kamarádem udělal doslova přednášku o společné budoucnosti.
Prostě jí začal vykládat o tom, že se nastěhují do volného bytu v domě jeho rodičů, který je beztak stavěn pro tyto účely.
,,Když já nevím, co bude za rok, nevím ani kam chci na vejšku.." Nedivím se, že z toho byla mírně nesvá. Já bych se otočila a už by mě nejspíš nikdy neviděl. Po třech měsících! A k půlročnímu výročí si bude chtít pořídit dítě?!
Prostě jí začal vykládat o tom, že se nastěhují do volného bytu v domě jeho rodičů, který je beztak stavěn pro tyto účely.
,,Když já nevím, co bude za rok, nevím ani kam chci na vejšku.." Nedivím se, že z toho byla mírně nesvá. Já bych se otočila a už by mě nejspíš nikdy neviděl. Po třech měsících! A k půlročnímu výročí si bude chtít pořídit dítě?!
Tento zamilovaný hokejista je krásným příkladem toho, že nejde jen o ženy, které šílí a upínají se na partnera. U mužů je to ovšem o to děsivější. Po třech měsících!
Získává plánováním budoucnosti snad jistotu, že spolu i po několika letech budou? Po několika měsících dojíždění jí přece zdaleka nemůže znát po všech stránkách natolik, aby na ní vytáhnul nákresy točitého schodiště, které povede z jejich společného balkonu. Po tak krátké době, bych Vám nesvěřila ani PIN.
Udivuje mě to a šokuje. A i když teď plánuje bydlení a děti, může to být právě on, kdo třeba za pár týdnů ukončí vztah a udělá ze sebe idiota.
Žádné komentáře:
Okomentovat